Masopusty na Hlinecku

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou od roku 2010 pro svoji jedinečnost zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Obchůzky probíhají v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko - Blatno, Hamry, na Veselém Kopci nebo v hlineckém Betlémě.

V říjnu roku 2012 byla v památkové rezervaci Betlém Hlinsko, v domku č.p. 362 otevřena stálá Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka. Expozici spravuje Muzeum v přírodě Vysočina ve spolupráci s městem Hlinsko. Můžete si prohlédnout fotografie i originály masek z Hlinecka nebo film, který byl přiložen k žádosti o zápis na seznam UNESCO.

Jako pocta tomuto obyčeji vznikl v roce 2018 dřevěný masopustní průvod . Sochy byly vyřezány motorovou pilou řezbáři při Dnech dřeva.

Termíny masopustních obchůzek v roce 2025

Veselý Kopec - 8. 2.  od 10 a 13 h

Hamry - 15. 2.  od 7.30 h

Hlinsko - Blatno - 16. 2. od 7 h

Vortová - 22. 2. od 8 h

Studnice - 1. 3. od 9 h

Rozloučení s masopustem  - Hlinsko  - 4. 3.  od 9 h průvod dětských masek od ZŠ Smetanova městem a od 14 h obchůzka blatenské maškary na Betlémě

Vítanov/Stan  - 1. 2 od 7 h

Včelákov - 15. 2. od 8 h

Jeníkov - 1. 3  od 7 h

Odkaz na video ukázku: MASOPUST - VIDEO

Popis

Masopustní průvody na Hlinecku:  jedná se o tradiční folklorní zvyk, který se téměř v nezměněné podobě zachoval až do současnosti. Tyto obchůzky měly zajistit hlavně hojnou  úrodu, plodnost a vítat přicházející jarní dny. Masopustní průvod má formu obchůzky po vsi. Ta má přísná pravidla, která se dodržují i do těch nejmenších detailů. Jsou dány počty masek, jejich vzhled, ale také pořadí v průvodu. Jako první chodí maska kobyly, poslední vždy ras. Dalšími maskami jsou laufr (strakatý), žena, turek, slaměný, kominík, žid či kramář. Masky se dělí na černé a červené. Je také přísně dáno, kdo se za jakou masku může obléci. Většinou chodí jen muži a masky se předávají v rodinách z jedné generace na další.

Průběh obchůzky

Ráno v den obchůzky se masky shromáždí, seřadí do průvodu a jdou požádat starostu o povolení k obchůzce. Poté, co získají souhlas, obcházejí jednotlivá stavení, kde obřadně tančí před jeho obyvateli. Masky dostávají tradiční pohoštění - koblihy, obložené chlebíčky a alkohol a za to žehnají domu, úrodě i plodnosti.  Do dění jsou vtaženi i návštěvníci akce. Ti jsou např. potíráni sazemi. Doprovodem masek je vždy kapela, která ráznou dechovou písničkou provází celý den.

Obchůzka je zakončena obyčejem zvaným "porážení kobyly"  a následně zmrtvýchvstáním masky kobyly, což je symbolicky spojeno s příchodem jara. Večer většinou následuje taneční zábava.

Historie

První písemná svědectví pocházejí až z poloviny 19. století, například z kronik obcí Holetín, Vortová a Ždírec, v současnosti uložených ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Tento zvyk je mnohem starší a jeho počátky sahají až do předkřesťanské doby. Knižně tradici zachytil jako první Karel Václav Adámek v publikaci Lid na Hlinecku z roku 1900. Popsal podrobně průběh obchůzek, masky i říkání maškarádů, díky čemuž víme, že se rituál, minimálně od konce 19. století, prakticky nezměnil.